Blog

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

I já jsem byl kdysi jeden z těch, kteří by nikdy do divadla na nějakou hru nevkročili. Snad jen na základní škole, když jsme měli divadlo povinně, ale to jsem byl ještě malý. Pak jsem tento druh kultury úplně zavrhl. Až jednou mě přítelkyně přesvědčila, že musíme zajít na modernizovaného Romea a Julii ve stylu operety.
Opereta je svým způsobem muzikál. Hra, která má svůj hudební a choreografický doprovod. Před pódiem je velký prostor, kde je umístěn symfonický orchestr s dirigentem.

Prvním mým předsudkem bylo, že je vyžadován striktní dress code a že tam nepotkám nikoho jinak, než v obleku a s motýlkem. Nakonec jsem tam byl jediný. Již nejsme v dávných dobách, kdy král a všichni, kdož do divadla zavítali, museli mít k tomu patřičný oblek. Tohle je 21. století a nese se ve znamení uvolněnosti, a to se odráží ve všech kulturních odvětvích. Jistě, že obyčejné triko s nápisem se moc nehodí ale bohatě stačí tmavé boty, kalhoty a klasický svetr. Není v tom žádná věda, ba ani žádná upjatost.
Myslel jsem si, že nevydržím celé tři hodiny sedět a poslouchat, jak někdo zpívá. To byl také omyl! Hned první scéna začíná tak úžasně, že v okamžiku zapomenete na okolní svět a pouze se necháte unášet dějem. Zpěv a hudba ho nekazí ale naopak přidává jakýsi spád a obrovskou dávku emocí. A to takovou, že jakmile začne přestávka, už se nebudete moci dočkat dalšího dějství.
Také jsem nevkládal moc nadějí do kulis. Měl jsem za to, že se za celou hru změní jen pramálo. Ovšem ta mistrnost, s jakou nás přenášeli jednou do hradu, podruhé ke kapli nebo ke kryptě, kde nakonec celá tragédie vyvrcholila, mě nenechala dále na pochybách, že tady jsem nebyl naposled.

Celá hra vám uteče tak rychle, že budete odcházet plni úžasných dojmů, a ještě další týden si budete přehrávat na Youtube úryvky z daného představení. A proto nejdříve běžte do divadla a až poté vám uvěřím, když budete tvrdit, že nejste kulturní typ. A zaručuji vám, že jste.

Rychlé jídlo často zachrání ty nejprázdnější břicha. Je večer, máte ještě práci a musíte nutně vytvořit něco rychlého? Nebo opravdu jednoduchého, abyste u toho nemuseli prosedět hodinu? Existuje mnoho jídel, díky kterým se nemusíte uchylovat do fastfoodů a budou jistě zdravější. Například brambory jsou dosti univerzální, můžete je připravit na několik způsobů a získáte s nimi dost živin.

„Na loupačku“
Tato snad nejrychlejší příprava se hodí jako rychlá večeře a divili byste se, jak může být takové jídlo chutné. Během deseti minut uvaříte brambory ve vodě, scedíte a podáváte spolu s trochou másla a soli přiloženými vedle, kterými vždy doplníte kus brambory, který chcete sníst.

Francouzské brambory
Uvařené brambory nakrájíte na plátky a nasypete do pekáče, kam můžete přidat nakrájenou cibuli, maso a vajíčka. Smetanu s hořčicí a vejcem zamíchejte a polijte. Takto je vložte do trouby a pečte dozlatova. Měly by být hotové během 15 minut. A zbude vám pravděpodobně dost na další dny.

Zapečený brambor se sýrem
Uvařený brambor rozpůlíte a nasypete navrch slaninu se sýrem. Můžete přidat i více druhů. Takto necháte zapékat přibližně do půl hodiny, závisí na vašem uvážení. Můžete ji lehce vydloubat lžící, aby se vám v ní vytvořila mísa a sýr se tak lépe roztékal přímo na polovině a nepřipekl se vám. Samozřejmě k nim přidejte předtím trochu oleje.

Takto můžete některá jídla obměňovat a vytvářet další recepty. Často je stačí zapéci se sýrem a máte rychlou přílohu. Nebo můžete zkoušet další druhy zapečených brambor, které vám mohou trvat i déle, ale díky troubě, která se vám o vše postará, nemusíte každých 5 minut chodit a hlídat je. Tudíž vám přibude nějakých 50 minut na vaši práci, kterou byste dělali po jídle. A rozhodně se nemusíte bát, že by vás zrovna tento druh jídla omrzel, jelikož se dá přetvářet a bude chutnat jinak v případě vařeném, tak také pečeném.

Rychlé jídlo často zachrání ty nejprázdnější břicha. Je večer, máte ještě práci a musíte nutně vytvořit něco rychlého? Nebo opravdu jednoduchého, abyste u toho nemuseli prosedět hodinu? Existuje mnoho jídel, díky kterým se nemusíte uchylovat do fastfoodů a budou jistě zdravější. Například brambory jsou dosti univerzální, můžete je připravit na několik způsobů a získáte s nimi dost živin.

„Na loupačku“
Tato snad nejrychlejší příprava se hodí jako rychlá večeře a divili byste se, jak může být takové jídlo chutné. Během deseti minut uvaříte brambory ve vodě, scedíte a podáváte spolu s trochou másla a soli přiloženými vedle, kterými vždy doplníte kus brambory, který chcete sníst.

Francouzské brambory
Uvařené brambory nakrájíte na plátky a nasypete do pekáče, kam můžete přidat nakrájenou cibuli, maso a vajíčka. Smetanu s hořčicí a vejcem zamíchejte a polijte. Takto je vložte do trouby a pečte dozlatova. Měly by být hotové během 15 minut. A zbude vám pravděpodobně dost na další dny.

Zapečený brambor se sýrem
Uvařený brambor rozpůlíte a nasypete navrch slaninu se sýrem. Můžete přidat i více druhů. Takto necháte zapékat přibližně do půl hodiny, závisí na vašem uvážení. Můžete ji lehce vydloubat lžící, aby se vám v ní vytvořila mísa a sýr se tak lépe roztékal přímo na polovině a nepřipekl se vám. Samozřejmě k nim přidejte předtím trochu oleje.

Takto můžete některá jídla obměňovat a vytvářet další recepty. Často je stačí zapéci se sýrem a máte rychlou přílohu. Nebo můžete zkoušet další druhy zapečených brambor, které vám mohou trvat i déle, ale díky troubě, která se vám o vše postará, nemusíte každých 5 minut chodit a hlídat je. Tudíž vám přibude nějakých 50 minut na vaši práci, kterou byste dělali po jídle. A rozhodně se nemusíte bát, že by vás zrovna tento druh jídla omrzel, jelikož se dá přetvářet a bude chutnat jinak v případě vařeném, tak také pečeném.

Rychlé jídlo často zachrání ty nejprázdnější břicha. Je večer, máte ještě práci a musíte nutně vytvořit něco rychlého? Nebo opravdu jednoduchého, abyste u toho nemuseli prosedět hodinu? Existuje mnoho jídel, díky kterým se nemusíte uchylovat do fastfoodů a budou jistě zdravější. Například brambory jsou dosti univerzální, můžete je připravit na několik způsobů a získáte s nimi dost živin.

„Na loupačku“
Tato snad nejrychlejší příprava se hodí jako rychlá večeře a divili byste se, jak může být takové jídlo chutné. Během deseti minut uvaříte brambory ve vodě, scedíte a podáváte spolu s trochou másla a soli přiloženými vedle, kterými vždy doplníte kus brambory, který chcete sníst.

Francouzské brambory
Uvařené brambory nakrájíte na plátky a nasypete do pekáče, kam můžete přidat nakrájenou cibuli, maso a vajíčka. Smetanu s hořčicí a vejcem zamíchejte a polijte. Takto je vložte do trouby a pečte dozlatova. Měly by být hotové během 15 minut. A zbude vám pravděpodobně dost na další dny.

Zapečený brambor se sýrem
Uvařený brambor rozpůlíte a nasypete navrch slaninu se sýrem. Můžete přidat i více druhů. Takto necháte zapékat přibližně do půl hodiny, závisí na vašem uvážení. Můžete ji lehce vydloubat lžící, aby se vám v ní vytvořila mísa a sýr se tak lépe roztékal přímo na polovině a nepřipekl se vám. Samozřejmě k nim přidejte předtím trochu oleje.

Takto můžete některá jídla obměňovat a vytvářet další recepty. Často je stačí zapéci se sýrem a máte rychlou přílohu. Nebo můžete zkoušet další druhy zapečených brambor, které vám mohou trvat i déle, ale díky troubě, která se vám o vše postará, nemusíte každých 5 minut chodit a hlídat je. Tudíž vám přibude nějakých 50 minut na vaši práci, kterou byste dělali po jídle. A rozhodně se nemusíte bát, že by vás zrovna tento druh jídla omrzel, jelikož se dá přetvářet a bude chutnat jinak v případě vařeném, tak také pečeném.

Rychlé jídlo často zachrání ty nejprázdnější břicha. Je večer, máte ještě práci a musíte nutně vytvořit něco rychlého? Nebo opravdu jednoduchého, abyste u toho nemuseli prosedět hodinu? Existuje mnoho jídel, díky kterým se nemusíte uchylovat do fastfoodů a budou jistě zdravější. Například brambory jsou dosti univerzální, můžete je připravit na několik způsobů a získáte s nimi dost živin.

„Na loupačku“
Tato snad nejrychlejší příprava se hodí jako rychlá večeře a divili byste se, jak může být takové jídlo chutné. Během deseti minut uvaříte brambory ve vodě, scedíte a podáváte spolu s trochou másla a soli přiloženými vedle, kterými vždy doplníte kus brambory, který chcete sníst.

Francouzské brambory
Uvařené brambory nakrájíte na plátky a nasypete do pekáče, kam můžete přidat nakrájenou cibuli, maso a vajíčka. Smetanu s hořčicí a vejcem zamíchejte a polijte. Takto je vložte do trouby a pečte dozlatova. Měly by být hotové během 15 minut. A zbude vám pravděpodobně dost na další dny.

Zapečený brambor se sýrem
Uvařený brambor rozpůlíte a nasypete navrch slaninu se sýrem. Můžete přidat i více druhů. Takto necháte zapékat přibližně do půl hodiny, závisí na vašem uvážení. Můžete ji lehce vydloubat lžící, aby se vám v ní vytvořila mísa a sýr se tak lépe roztékal přímo na polovině a nepřipekl se vám. Samozřejmě k nim přidejte předtím trochu oleje.

Takto můžete některá jídla obměňovat a vytvářet další recepty. Často je stačí zapéci se sýrem a máte rychlou přílohu. Nebo můžete zkoušet další druhy zapečených brambor, které vám mohou trvat i déle, ale díky troubě, která se vám o vše postará, nemusíte každých 5 minut chodit a hlídat je. Tudíž vám přibude nějakých 50 minut na vaši práci, kterou byste dělali po jídle. A rozhodně se nemusíte bát, že by vás zrovna tento druh jídla omrzel, jelikož se dá přetvářet a bude chutnat jinak v případě vařeném, tak také pečeném.