Blog

  • Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život

    Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život


    Systematický pohyb, nejlépe prováděný každý den či i alespoň obden přináší zajímavé výsledky. A to stačí věnovat skákání na trampolíně pouhých deset až patnáct minut, tedy žádné obtížné a zdlouhavé cvičení, jaké vás čeká v posilovně nebo ve vydýchaném vzduchu při hodině aerobiku. Zdravotní dopady tohoto pohybu jsou prověřené mnohaletým výzkumem, na němž se podíleli i američtí astronauti, kteří pružnou podložku využívali při tréninku orientace v prostoru a koordinace pohybů, a pak po návratu z oběžné dráhy při posilování ochablého svalstva, rozproudění lymfy a posílení imunitního systému.skákání na pláži

    Pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy

    Trampolíny se vyrábí v několika základních verzích a jednou z nich je i výrobek určený do interiéru. Jsou to kruhové odrazové plochy o průměru kolem jednoho metru a jsou skutečně vhodné pro menší výskoky a spíše pro rozcvičování a dětské poskakování, než pro výrazné dynamické cviky.
    Největší prospěch máme z velkých průměrů nad 300 cm. Ty se musí instalovat tam, kde je dostatek prostoru nejen kolem trampolíny, ale hlavně nad ní. Nejčastěji se usazují na zahradní trávník. O prospěchu tohoto pohybu již bylo sepsáno mnoho řádků, ale ten základní se příliš často nezmiňuje – důkladné okysličování mozkové tkáně a ostatních tělesných buněk. Přísun kyslíku a čerstvého vzduchu je dnes velmi často zanedbáván a můžeme se s tímto jevem setkat jak ve školách, tak na pracovištích a bohužel i v domácnostech. Podceňujeme větrání a zbytečně se „trávíme“ toxickým oxidem uhličitým vydechovaným z plic.silueta skákající dívky
    Skákání na trampolíně urychluje okysličování tkání velmi výrazně, dokonce rychleji, než u některých sportů, zejména silových. Prospívá každému, bez rozdílu věku a mohou si jej užít jak děti, tak i senioři. Dbát bychom měli především na zabezpečovací prvky (ochranné sítě a kryt pružin) a také na nosnost výrobku a dostupnost náhradních dílů.

  • Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život

    Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život


    Systematický pohyb, nejlépe prováděný každý den či i alespoň obden přináší zajímavé výsledky. A to stačí věnovat skákání na trampolíně pouhých deset až patnáct minut, tedy žádné obtížné a zdlouhavé cvičení, jaké vás čeká v posilovně nebo ve vydýchaném vzduchu při hodině aerobiku. Zdravotní dopady tohoto pohybu jsou prověřené mnohaletým výzkumem, na němž se podíleli i američtí astronauti, kteří pružnou podložku využívali při tréninku orientace v prostoru a koordinace pohybů, a pak po návratu z oběžné dráhy při posilování ochablého svalstva, rozproudění lymfy a posílení imunitního systému.skákání na pláži

    Pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy

    Trampolíny se vyrábí v několika základních verzích a jednou z nich je i výrobek určený do interiéru. Jsou to kruhové odrazové plochy o průměru kolem jednoho metru a jsou skutečně vhodné pro menší výskoky a spíše pro rozcvičování a dětské poskakování, než pro výrazné dynamické cviky.
    Největší prospěch máme z velkých průměrů nad 300 cm. Ty se musí instalovat tam, kde je dostatek prostoru nejen kolem trampolíny, ale hlavně nad ní. Nejčastěji se usazují na zahradní trávník. O prospěchu tohoto pohybu již bylo sepsáno mnoho řádků, ale ten základní se příliš často nezmiňuje – důkladné okysličování mozkové tkáně a ostatních tělesných buněk. Přísun kyslíku a čerstvého vzduchu je dnes velmi často zanedbáván a můžeme se s tímto jevem setkat jak ve školách, tak na pracovištích a bohužel i v domácnostech. Podceňujeme větrání a zbytečně se „trávíme“ toxickým oxidem uhličitým vydechovaným z plic.silueta skákající dívky
    Skákání na trampolíně urychluje okysličování tkání velmi výrazně, dokonce rychleji, než u některých sportů, zejména silových. Prospívá každému, bez rozdílu věku a mohou si jej užít jak děti, tak i senioři. Dbát bychom měli především na zabezpečovací prvky (ochranné sítě a kryt pružin) a také na nosnost výrobku a dostupnost náhradních dílů.

  • Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život

    Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život


    Systematický pohyb, nejlépe prováděný každý den či i alespoň obden přináší zajímavé výsledky. A to stačí věnovat skákání na trampolíně pouhých deset až patnáct minut, tedy žádné obtížné a zdlouhavé cvičení, jaké vás čeká v posilovně nebo ve vydýchaném vzduchu při hodině aerobiku. Zdravotní dopady tohoto pohybu jsou prověřené mnohaletým výzkumem, na němž se podíleli i američtí astronauti, kteří pružnou podložku využívali při tréninku orientace v prostoru a koordinace pohybů, a pak po návratu z oběžné dráhy při posilování ochablého svalstva, rozproudění lymfy a posílení imunitního systému.skákání na pláži

    Pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy

    Trampolíny se vyrábí v několika základních verzích a jednou z nich je i výrobek určený do interiéru. Jsou to kruhové odrazové plochy o průměru kolem jednoho metru a jsou skutečně vhodné pro menší výskoky a spíše pro rozcvičování a dětské poskakování, než pro výrazné dynamické cviky.
    Největší prospěch máme z velkých průměrů nad 300 cm. Ty se musí instalovat tam, kde je dostatek prostoru nejen kolem trampolíny, ale hlavně nad ní. Nejčastěji se usazují na zahradní trávník. O prospěchu tohoto pohybu již bylo sepsáno mnoho řádků, ale ten základní se příliš často nezmiňuje – důkladné okysličování mozkové tkáně a ostatních tělesných buněk. Přísun kyslíku a čerstvého vzduchu je dnes velmi často zanedbáván a můžeme se s tímto jevem setkat jak ve školách, tak na pracovištích a bohužel i v domácnostech. Podceňujeme větrání a zbytečně se „trávíme“ toxickým oxidem uhličitým vydechovaným z plic.silueta skákající dívky
    Skákání na trampolíně urychluje okysličování tkání velmi výrazně, dokonce rychleji, než u některých sportů, zejména silových. Prospívá každému, bez rozdílu věku a mohou si jej užít jak děti, tak i senioři. Dbát bychom měli především na zabezpečovací prvky (ochranné sítě a kryt pružin) a také na nosnost výrobku a dostupnost náhradních dílů.

  • Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život

    Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život


    Systematický pohyb, nejlépe prováděný každý den či i alespoň obden přináší zajímavé výsledky. A to stačí věnovat skákání na trampolíně pouhých deset až patnáct minut, tedy žádné obtížné a zdlouhavé cvičení, jaké vás čeká v posilovně nebo ve vydýchaném vzduchu při hodině aerobiku. Zdravotní dopady tohoto pohybu jsou prověřené mnohaletým výzkumem, na němž se podíleli i američtí astronauti, kteří pružnou podložku využívali při tréninku orientace v prostoru a koordinace pohybů, a pak po návratu z oběžné dráhy při posilování ochablého svalstva, rozproudění lymfy a posílení imunitního systému.skákání na pláži

    Pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy

    Trampolíny se vyrábí v několika základních verzích a jednou z nich je i výrobek určený do interiéru. Jsou to kruhové odrazové plochy o průměru kolem jednoho metru a jsou skutečně vhodné pro menší výskoky a spíše pro rozcvičování a dětské poskakování, než pro výrazné dynamické cviky.
    Největší prospěch máme z velkých průměrů nad 300 cm. Ty se musí instalovat tam, kde je dostatek prostoru nejen kolem trampolíny, ale hlavně nad ní. Nejčastěji se usazují na zahradní trávník. O prospěchu tohoto pohybu již bylo sepsáno mnoho řádků, ale ten základní se příliš často nezmiňuje – důkladné okysličování mozkové tkáně a ostatních tělesných buněk. Přísun kyslíku a čerstvého vzduchu je dnes velmi často zanedbáván a můžeme se s tímto jevem setkat jak ve školách, tak na pracovištích a bohužel i v domácnostech. Podceňujeme větrání a zbytečně se „trávíme“ toxickým oxidem uhličitým vydechovaným z plic.silueta skákající dívky
    Skákání na trampolíně urychluje okysličování tkání velmi výrazně, dokonce rychleji, než u některých sportů, zejména silových. Prospívá každému, bez rozdílu věku a mohou si jej užít jak děti, tak i senioři. Dbát bychom měli především na zabezpečovací prvky (ochranné sítě a kryt pružin) a také na nosnost výrobku a dostupnost náhradních dílů.

  • Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život

    Skoky na trampolíně mohou výrazně obohatit život


    Systematický pohyb, nejlépe prováděný každý den či i alespoň obden přináší zajímavé výsledky. A to stačí věnovat skákání na trampolíně pouhých deset až patnáct minut, tedy žádné obtížné a zdlouhavé cvičení, jaké vás čeká v posilovně nebo ve vydýchaném vzduchu při hodině aerobiku. Zdravotní dopady tohoto pohybu jsou prověřené mnohaletým výzkumem, na němž se podíleli i američtí astronauti, kteří pružnou podložku využívali při tréninku orientace v prostoru a koordinace pohybů, a pak po návratu z oběžné dráhy při posilování ochablého svalstva, rozproudění lymfy a posílení imunitního systému.skákání na pláži

    Pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy

    Trampolíny se vyrábí v několika základních verzích a jednou z nich je i výrobek určený do interiéru. Jsou to kruhové odrazové plochy o průměru kolem jednoho metru a jsou skutečně vhodné pro menší výskoky a spíše pro rozcvičování a dětské poskakování, než pro výrazné dynamické cviky.
    Největší prospěch máme z velkých průměrů nad 300 cm. Ty se musí instalovat tam, kde je dostatek prostoru nejen kolem trampolíny, ale hlavně nad ní. Nejčastěji se usazují na zahradní trávník. O prospěchu tohoto pohybu již bylo sepsáno mnoho řádků, ale ten základní se příliš často nezmiňuje – důkladné okysličování mozkové tkáně a ostatních tělesných buněk. Přísun kyslíku a čerstvého vzduchu je dnes velmi často zanedbáván a můžeme se s tímto jevem setkat jak ve školách, tak na pracovištích a bohužel i v domácnostech. Podceňujeme větrání a zbytečně se „trávíme“ toxickým oxidem uhličitým vydechovaným z plic.silueta skákající dívky
    Skákání na trampolíně urychluje okysličování tkání velmi výrazně, dokonce rychleji, než u některých sportů, zejména silových. Prospívá každému, bez rozdílu věku a mohou si jej užít jak děti, tak i senioři. Dbát bychom měli především na zabezpečovací prvky (ochranné sítě a kryt pružin) a také na nosnost výrobku a dostupnost náhradních dílů.

  • Přesazování pokojových rostlin

    Přesazování pokojových rostlin


    Takže už známe nejvhodnější období pro to, aby se krásně v novém substrátu rostlina rozvinula. Ale jak zjistíme, že to potřebuje? Chceme-li zjistit, zda potřebuje přesadit, vezmeme do jedné ruky květináč a druhou rukou zakryjeme povrch půdy. Přitom stonek rostliny v květináči prochází mezi ukazováčkem a prostředníkem. Potom květináč s rostlinou obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce poklepeme například o okraj stolu. Tím oddělíme půdní bal s kořeny od stěn květináče.  Nyní máme odkrytý půdní bal a vidíme-li málo kořenů, znamená to, že rostlinu nemusíme přesazovat. Dáme ji i s balem substrátu do květináče. přesazování rostlinky.jpg Ale pokud vidíme, že kořeny prorostly celý půdní bal květináče, na první pohled vytvářejí směs kořenů a kořínků, musíme rostlinu přesadit.  Pro přesazování si musíme připravit nejen větší nádobu, ale také i potřebné množství substrátu. Do nového květináče položíme na odtokovou dírku kamínek a dáme zde asi centimetrovou drenážní vrstvu, například štěrku. Poté opatrně vložíme rostlinu i s neporušeným kořenovým balem. Dáme pryč pouze vrchní část zeminy, zeminu z kořenů oklepeme a můžeme odstranit kořínky, které jsou poškozené nebo uhnilé. Po naplnění zeminou dbáme na to, aby rostlina nebyla v nádobě utopená a proto kořenový krček musí být mimo zeminu. Také zde musí zůstat místo na zálivkovou vodu. květina ve zdi.jpg

    A co potom, po přesazení?

    Je to samozřejmě zásah do života rostliny, a proto ji musíme věnovat zvýšenou péči. Pravidelně provádět zálivku a nezapomenout na správné přihnojení. Také pozor na průvan a prudké slunce. A musíme ji také chránit před přemokřením. Zde může například pomoci i současný trend využívání samo-závlahových nádob, kdy je voda dopravována do spodní části kanálkem a přemokření nehrozí. Ideální pro majitele rostlin, kteří jsou příliš zaneprázdněni a nedostává se jim v dnešní době tak vzácného času.

  • Přesazování pokojových rostlin

    Přesazování pokojových rostlin


    Takže už známe nejvhodnější období pro to, aby se krásně v novém substrátu rostlina rozvinula. Ale jak zjistíme, že to potřebuje? Chceme-li zjistit, zda potřebuje přesadit, vezmeme do jedné ruky květináč a druhou rukou zakryjeme povrch půdy. Přitom stonek rostliny v květináči prochází mezi ukazováčkem a prostředníkem. Potom květináč s rostlinou obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce poklepeme například o okraj stolu. Tím oddělíme půdní bal s kořeny od stěn květináče.  Nyní máme odkrytý půdní bal a vidíme-li málo kořenů, znamená to, že rostlinu nemusíme přesazovat. Dáme ji i s balem substrátu do květináče. přesazování rostlinky.jpg Ale pokud vidíme, že kořeny prorostly celý půdní bal květináče, na první pohled vytvářejí směs kořenů a kořínků, musíme rostlinu přesadit.  Pro přesazování si musíme připravit nejen větší nádobu, ale také i potřebné množství substrátu. Do nového květináče položíme na odtokovou dírku kamínek a dáme zde asi centimetrovou drenážní vrstvu, například štěrku. Poté opatrně vložíme rostlinu i s neporušeným kořenovým balem. Dáme pryč pouze vrchní část zeminy, zeminu z kořenů oklepeme a můžeme odstranit kořínky, které jsou poškozené nebo uhnilé. Po naplnění zeminou dbáme na to, aby rostlina nebyla v nádobě utopená a proto kořenový krček musí být mimo zeminu. Také zde musí zůstat místo na zálivkovou vodu. květina ve zdi.jpg

    A co potom, po přesazení?

    Je to samozřejmě zásah do života rostliny, a proto ji musíme věnovat zvýšenou péči. Pravidelně provádět zálivku a nezapomenout na správné přihnojení. Také pozor na průvan a prudké slunce. A musíme ji také chránit před přemokřením. Zde může například pomoci i současný trend využívání samo-závlahových nádob, kdy je voda dopravována do spodní části kanálkem a přemokření nehrozí. Ideální pro majitele rostlin, kteří jsou příliš zaneprázdněni a nedostává se jim v dnešní době tak vzácného času.

  • Přesazování pokojových rostlin

    Přesazování pokojových rostlin


    Takže už známe nejvhodnější období pro to, aby se krásně v novém substrátu rostlina rozvinula. Ale jak zjistíme, že to potřebuje? Chceme-li zjistit, zda potřebuje přesadit, vezmeme do jedné ruky květináč a druhou rukou zakryjeme povrch půdy. Přitom stonek rostliny v květináči prochází mezi ukazováčkem a prostředníkem. Potom květináč s rostlinou obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce poklepeme například o okraj stolu. Tím oddělíme půdní bal s kořeny od stěn květináče.  Nyní máme odkrytý půdní bal a vidíme-li málo kořenů, znamená to, že rostlinu nemusíme přesazovat. Dáme ji i s balem substrátu do květináče. přesazování rostlinky.jpg Ale pokud vidíme, že kořeny prorostly celý půdní bal květináče, na první pohled vytvářejí směs kořenů a kořínků, musíme rostlinu přesadit.  Pro přesazování si musíme připravit nejen větší nádobu, ale také i potřebné množství substrátu. Do nového květináče položíme na odtokovou dírku kamínek a dáme zde asi centimetrovou drenážní vrstvu, například štěrku. Poté opatrně vložíme rostlinu i s neporušeným kořenovým balem. Dáme pryč pouze vrchní část zeminy, zeminu z kořenů oklepeme a můžeme odstranit kořínky, které jsou poškozené nebo uhnilé. Po naplnění zeminou dbáme na to, aby rostlina nebyla v nádobě utopená a proto kořenový krček musí být mimo zeminu. Také zde musí zůstat místo na zálivkovou vodu. květina ve zdi.jpg

    A co potom, po přesazení?

    Je to samozřejmě zásah do života rostliny, a proto ji musíme věnovat zvýšenou péči. Pravidelně provádět zálivku a nezapomenout na správné přihnojení. Také pozor na průvan a prudké slunce. A musíme ji také chránit před přemokřením. Zde může například pomoci i současný trend využívání samo-závlahových nádob, kdy je voda dopravována do spodní části kanálkem a přemokření nehrozí. Ideální pro majitele rostlin, kteří jsou příliš zaneprázdněni a nedostává se jim v dnešní době tak vzácného času.

  • Přesazování pokojových rostlin

    Přesazování pokojových rostlin


    Takže už známe nejvhodnější období pro to, aby se krásně v novém substrátu rostlina rozvinula. Ale jak zjistíme, že to potřebuje? Chceme-li zjistit, zda potřebuje přesadit, vezmeme do jedné ruky květináč a druhou rukou zakryjeme povrch půdy. Přitom stonek rostliny v květináči prochází mezi ukazováčkem a prostředníkem. Potom květináč s rostlinou obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce poklepeme například o okraj stolu. Tím oddělíme půdní bal s kořeny od stěn květináče.  Nyní máme odkrytý půdní bal a vidíme-li málo kořenů, znamená to, že rostlinu nemusíme přesazovat. Dáme ji i s balem substrátu do květináče. přesazování rostlinky.jpg Ale pokud vidíme, že kořeny prorostly celý půdní bal květináče, na první pohled vytvářejí směs kořenů a kořínků, musíme rostlinu přesadit.  Pro přesazování si musíme připravit nejen větší nádobu, ale také i potřebné množství substrátu. Do nového květináče položíme na odtokovou dírku kamínek a dáme zde asi centimetrovou drenážní vrstvu, například štěrku. Poté opatrně vložíme rostlinu i s neporušeným kořenovým balem. Dáme pryč pouze vrchní část zeminy, zeminu z kořenů oklepeme a můžeme odstranit kořínky, které jsou poškozené nebo uhnilé. Po naplnění zeminou dbáme na to, aby rostlina nebyla v nádobě utopená a proto kořenový krček musí být mimo zeminu. Také zde musí zůstat místo na zálivkovou vodu. květina ve zdi.jpg

    A co potom, po přesazení?

    Je to samozřejmě zásah do života rostliny, a proto ji musíme věnovat zvýšenou péči. Pravidelně provádět zálivku a nezapomenout na správné přihnojení. Také pozor na průvan a prudké slunce. A musíme ji také chránit před přemokřením. Zde může například pomoci i současný trend využívání samo-závlahových nádob, kdy je voda dopravována do spodní části kanálkem a přemokření nehrozí. Ideální pro majitele rostlin, kteří jsou příliš zaneprázdněni a nedostává se jim v dnešní době tak vzácného času.

  • Přesazování pokojových rostlin

    Přesazování pokojových rostlin


    Takže už známe nejvhodnější období pro to, aby se krásně v novém substrátu rostlina rozvinula. Ale jak zjistíme, že to potřebuje? Chceme-li zjistit, zda potřebuje přesadit, vezmeme do jedné ruky květináč a druhou rukou zakryjeme povrch půdy. Přitom stonek rostliny v květináči prochází mezi ukazováčkem a prostředníkem. Potom květináč s rostlinou obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce poklepeme například o okraj stolu. Tím oddělíme půdní bal s kořeny od stěn květináče.  Nyní máme odkrytý půdní bal a vidíme-li málo kořenů, znamená to, že rostlinu nemusíme přesazovat. Dáme ji i s balem substrátu do květináče. přesazování rostlinky.jpg Ale pokud vidíme, že kořeny prorostly celý půdní bal květináče, na první pohled vytvářejí směs kořenů a kořínků, musíme rostlinu přesadit.  Pro přesazování si musíme připravit nejen větší nádobu, ale také i potřebné množství substrátu. Do nového květináče položíme na odtokovou dírku kamínek a dáme zde asi centimetrovou drenážní vrstvu, například štěrku. Poté opatrně vložíme rostlinu i s neporušeným kořenovým balem. Dáme pryč pouze vrchní část zeminy, zeminu z kořenů oklepeme a můžeme odstranit kořínky, které jsou poškozené nebo uhnilé. Po naplnění zeminou dbáme na to, aby rostlina nebyla v nádobě utopená a proto kořenový krček musí být mimo zeminu. Také zde musí zůstat místo na zálivkovou vodu. květina ve zdi.jpg

    A co potom, po přesazení?

    Je to samozřejmě zásah do života rostliny, a proto ji musíme věnovat zvýšenou péči. Pravidelně provádět zálivku a nezapomenout na správné přihnojení. Také pozor na průvan a prudké slunce. A musíme ji také chránit před přemokřením. Zde může například pomoci i současný trend využívání samo-závlahových nádob, kdy je voda dopravována do spodní části kanálkem a přemokření nehrozí. Ideální pro majitele rostlin, kteří jsou příliš zaneprázdněni a nedostává se jim v dnešní době tak vzácného času.