Blog

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

Lyofilizace byla původně směrovaná pro mnoho využití, základy můžeme hledat ve výzkumu ze začátku dvacátého století, kdy byl pomocí lyofilizace uchovaný živý kmen vztekliny a následně i očkování, kterému se tímto procesem prodloužila expirace. Masivní uplatnění se rozjelo v období druhé světové války, kdy se touto metodou upravovalo krevní sérum přepravované na frontu.
Lyofilizace květin umožnila aranžérům a květinářům mnohem kreativnější způsob práce s květinami, které po takové úpravě mají životnost i několik let při zachování barvy a tvaru.
Liofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností při zachování výživových látek a možností uvést některé potraviny do původního stavu rehydratací. Potraviny mají delší životnost.
Kvalitní mrazem sušené ovoce si zachová svou přirozenou strukturu, barvu, vůní a nutriční hodnotu. Obsah vitamínů a minerálů je stejný, jako v čerstvém ovoci.
Pracovní postup:
• ovoce se očistí a vyřadí se méně kvalitní kusy
• rychlé zmrazení při teplotě, která nedá vzniknout ledovým krystalkům, které by porušily buněčné stěny ovoce a tím by se znehodnotil nutriční obsah, konzistence, chuť, vůně i barva
• pomalé sušení ve vakuu, kdy se odstraní většina vody
• další sušení, při kterém se zvyšuje teplota a dochází k postupnému snižování vakua
• výsledný produkt je křehký a suchý, se zachováním všech svých vlastností
Takto sušené ovoce je velice oblíbené, protože má identickou chuť jako čerstvé ovoce a stejně také voní. Má při dobrém skladování velice dlouhou trvanlivost. Hmotnost ovoce se sníží až o 90 % při zachování objemu.
Celý proces sušení netrvá déle než dva dny a vzhledem k tomu, že během celého procesu ovoce neprojde teplotou vyšší než 42 °C, splňuje i náročné požadavky pro raw stravu, ke které inklinují vegetariáni a vegani a je to určitý životní styl, jehož součástí je konzumace jídla a pití v syrové, co nejpůvodnější podobě a tepelná úprava je tolerovaná pouze v rozmezí 42-45 °C. Zamrazování je povolené.

O osvětlení typu LED, z anglického Light Emitting Diode, tedy světlo emitující zářivka, slyšel asi každý z nás. Málokdo však ví, kde se nejvíce používá a jaké je její skutečné využití.

Není pochyb o tom, že LED zářivka má největší využití v průmyslu a energetice. Slouží zde jako varovná světla, a to především díky své různobarevnosti, díky které mohou označovat různé stavy daného systému, a také díky svému nízkému jasu, které neoslepí technika, když se na ni podívá.

Není tedy divu, že jsou zobrazovány a používány poměrně často i ve filmech. Jistě jste už viděli například katastrofický film, kdy na technickém pultu začala blikat nejrůznější červená světýlka, která ukazovala, že se něco děje. Příkladem mohou být pulty elektráren či podobných zařízení.

Je ovšem jasné, že pro v tomto pojetí se s ní většina z nás nesetká. Víte však, že je najdete i u sebe doma? A to hned na několika místech.

Tím prvním jsou nejrůznější přístroje, jako televize či DVD nebo Blu-Ray přehrávač, které vám červeným světlem ukazují, že jsou vypnuté, či v režimu Stand-by, nebo zeleným světlem že jsou zapnuté. A tato světla jsou právě emitována LED.

Pokud máte dítě, pak jistě víte, že mnoho hraček má na sobě spoustu blikajících různobarevných světýlek, která se například při určitém pohybu postupně rozsvěcí. Najdeme je například na autíčkách nebo i na dětských pianech, kdy se rozsvěcují podle toho, kterou klávesu zmáčknete.

Ovšem ani to není místo, kde jsou nejčastěji využitá a kde je najdete v naprosto každé domácnosti. Tím jsou nejrůznější vánoční světýlka, ať už venkovní nebo na stromek. Ano, ty zářící žárovičky jsou skutečně diody. Je to v domácnosti asi jejich nejčastější a nejznámější použití.

Jak je vidět, nejsou LED výsadou pouze nejrůznějších firem a jiných podniků, ale své místo mají i v našich domácnostech. Není tedy na škodu dozvědět se o nich něco více. Koneckonců nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.

O osvětlení typu LED, z anglického Light Emitting Diode, tedy světlo emitující zářivka, slyšel asi každý z nás. Málokdo však ví, kde se nejvíce používá a jaké je její skutečné využití.

Není pochyb o tom, že LED zářivka má největší využití v průmyslu a energetice. Slouží zde jako varovná světla, a to především díky své různobarevnosti, díky které mohou označovat různé stavy daného systému, a také díky svému nízkému jasu, které neoslepí technika, když se na ni podívá.

Není tedy divu, že jsou zobrazovány a používány poměrně často i ve filmech. Jistě jste už viděli například katastrofický film, kdy na technickém pultu začala blikat nejrůznější červená světýlka, která ukazovala, že se něco děje. Příkladem mohou být pulty elektráren či podobných zařízení.

Je ovšem jasné, že pro v tomto pojetí se s ní většina z nás nesetká. Víte však, že je najdete i u sebe doma? A to hned na několika místech.

Tím prvním jsou nejrůznější přístroje, jako televize či DVD nebo Blu-Ray přehrávač, které vám červeným světlem ukazují, že jsou vypnuté, či v režimu Stand-by, nebo zeleným světlem že jsou zapnuté. A tato světla jsou právě emitována LED.

Pokud máte dítě, pak jistě víte, že mnoho hraček má na sobě spoustu blikajících různobarevných světýlek, která se například při určitém pohybu postupně rozsvěcí. Najdeme je například na autíčkách nebo i na dětských pianech, kdy se rozsvěcují podle toho, kterou klávesu zmáčknete.

Ovšem ani to není místo, kde jsou nejčastěji využitá a kde je najdete v naprosto každé domácnosti. Tím jsou nejrůznější vánoční světýlka, ať už venkovní nebo na stromek. Ano, ty zářící žárovičky jsou skutečně diody. Je to v domácnosti asi jejich nejčastější a nejznámější použití.

Jak je vidět, nejsou LED výsadou pouze nejrůznějších firem a jiných podniků, ale své místo mají i v našich domácnostech. Není tedy na škodu dozvědět se o nich něco více. Koneckonců nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.

O osvětlení typu LED, z anglického Light Emitting Diode, tedy světlo emitující zářivka, slyšel asi každý z nás. Málokdo však ví, kde se nejvíce používá a jaké je její skutečné využití.

Není pochyb o tom, že LED zářivka má největší využití v průmyslu a energetice. Slouží zde jako varovná světla, a to především díky své různobarevnosti, díky které mohou označovat různé stavy daného systému, a také díky svému nízkému jasu, které neoslepí technika, když se na ni podívá.

Není tedy divu, že jsou zobrazovány a používány poměrně často i ve filmech. Jistě jste už viděli například katastrofický film, kdy na technickém pultu začala blikat nejrůznější červená světýlka, která ukazovala, že se něco děje. Příkladem mohou být pulty elektráren či podobných zařízení.

Je ovšem jasné, že pro v tomto pojetí se s ní většina z nás nesetká. Víte však, že je najdete i u sebe doma? A to hned na několika místech.

Tím prvním jsou nejrůznější přístroje, jako televize či DVD nebo Blu-Ray přehrávač, které vám červeným světlem ukazují, že jsou vypnuté, či v režimu Stand-by, nebo zeleným světlem že jsou zapnuté. A tato světla jsou právě emitována LED.

Pokud máte dítě, pak jistě víte, že mnoho hraček má na sobě spoustu blikajících různobarevných světýlek, která se například při určitém pohybu postupně rozsvěcí. Najdeme je například na autíčkách nebo i na dětských pianech, kdy se rozsvěcují podle toho, kterou klávesu zmáčknete.

Ovšem ani to není místo, kde jsou nejčastěji využitá a kde je najdete v naprosto každé domácnosti. Tím jsou nejrůznější vánoční světýlka, ať už venkovní nebo na stromek. Ano, ty zářící žárovičky jsou skutečně diody. Je to v domácnosti asi jejich nejčastější a nejznámější použití.

Jak je vidět, nejsou LED výsadou pouze nejrůznějších firem a jiných podniků, ale své místo mají i v našich domácnostech. Není tedy na škodu dozvědět se o nich něco více. Koneckonců nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.

O osvětlení typu LED, z anglického Light Emitting Diode, tedy světlo emitující zářivka, slyšel asi každý z nás. Málokdo však ví, kde se nejvíce používá a jaké je její skutečné využití.

Není pochyb o tom, že LED zářivka má největší využití v průmyslu a energetice. Slouží zde jako varovná světla, a to především díky své různobarevnosti, díky které mohou označovat různé stavy daného systému, a také díky svému nízkému jasu, které neoslepí technika, když se na ni podívá.

Není tedy divu, že jsou zobrazovány a používány poměrně často i ve filmech. Jistě jste už viděli například katastrofický film, kdy na technickém pultu začala blikat nejrůznější červená světýlka, která ukazovala, že se něco děje. Příkladem mohou být pulty elektráren či podobných zařízení.

Je ovšem jasné, že pro v tomto pojetí se s ní většina z nás nesetká. Víte však, že je najdete i u sebe doma? A to hned na několika místech.

Tím prvním jsou nejrůznější přístroje, jako televize či DVD nebo Blu-Ray přehrávač, které vám červeným světlem ukazují, že jsou vypnuté, či v režimu Stand-by, nebo zeleným světlem že jsou zapnuté. A tato světla jsou právě emitována LED.

Pokud máte dítě, pak jistě víte, že mnoho hraček má na sobě spoustu blikajících různobarevných světýlek, která se například při určitém pohybu postupně rozsvěcí. Najdeme je například na autíčkách nebo i na dětských pianech, kdy se rozsvěcují podle toho, kterou klávesu zmáčknete.

Ovšem ani to není místo, kde jsou nejčastěji využitá a kde je najdete v naprosto každé domácnosti. Tím jsou nejrůznější vánoční světýlka, ať už venkovní nebo na stromek. Ano, ty zářící žárovičky jsou skutečně diody. Je to v domácnosti asi jejich nejčastější a nejznámější použití.

Jak je vidět, nejsou LED výsadou pouze nejrůznějších firem a jiných podniků, ale své místo mají i v našich domácnostech. Není tedy na škodu dozvědět se o nich něco více. Koneckonců nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.