Blog

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky

    Mýty, které kolují kolem refinancování hypotéky


    Kolem refinancování hypotéky už bylo mnoho řečeno a napsáno. Přesto mezi lidmi stále koluje celá řada mýtů a polopravd, která je od tohoto kroku odrazují. Mnoho lidí má refinancování spojeno se složitým papírováním a tolik nenáviděnou byrokracií, jiní se zase mylně domnívají, že za předčasné splacení úvěru je čeká vysoké penále. Všechno je ale přitom docela jinak!

    klíče od domu

    Refinancování hypotéky je ve zkratce vlastně splacení stávajícího hypotečního úvěru úvěrem novým. Ten je však mnohdy pro dlužníka sjednán za výrazně výhodnějších podmínek. Mezi které patří primárně výše úrokové sazby, doba splácení nebo měsíční splátky. Jakmile se tak blíží konec sjednané doby fixace, dlužník má dvě možnosti, jak postupovat. Buď bude nové podmínky na další fixní období akceptovat a úvěr nadále splácet jako doposud anebo bude prozíravější a rozhodne se úvěr předčasně splatit. K tomu mu dopomůže jiná bankovní, případně nebankovní společnost, která za něj úvěr u současného věřitele splatí a jemu nabídne výhodnější podmínky nového úvěru. Najde se však celá řada Čechů, kteří se spokojí s aktuálními podmínkami nevýhodně uzavřeného úvěru. Pojďme se ale teď podívat na nejčastější mýty, které doprovázejí tuto poměrně novou službu řady bank.

    1. Refinancování jen po dohodě se současným věřitelem

    uzavření dohody

    Pokud se dlužník před koncem doby fixace rozhodne využít výhodnější nabídku jiné banky, není povinen mít souhlas aktuálního věřitele. Jediné, co je zapotřebí, je současného věřitele s daným záměrem obeznámit s dostatečným předstihem. Uvádí se alespoň jeden kalendářní měsíc.

    1. Vysoké penále za předčasné splacení

    Další mýtus, který je spojený s refinancováním hypotéky. Přitom pokud dlužník refinancuje v době fixace, banka po něm není oprávněna požadovat žádné penále za předčasné splacení. Není zapotřebí se tak obávat zbytečně vysokých poplatků.

  • Herní pecka?


    Také jistě není nikoho, kdo by netušil, že telefon, zejména ten chytrý, již dávno neslouží ke všemu možnému, telefonování nevyjímaje. Mobily jsou vyhledávaný artikl, a to nejen pro jejich primární funkci. Ta by sice měla být telefonování, ale ví to ještě někdo?

    Tyto velmi chytré placaté krabičky totiž už umí tolik věcí, že jsou využívány na skoro kdejakou činnost. Focení, hraní, nebo zde má někdo celou kancelář. A my se zastavíme u prostředně jmenovaného, totiž u hraní.

    Každý jistě ví a asi i zná ze svého okolí člověka, který je náruživý hráč. Tedy pařmen, jak si tito lidé mezi sebou říkají. Tito hoši a dívky, ale i starší lidé, bez her prostě nebudou a musí hrát kdekoli. Pařmeni kupují drahé počítače, ale i mobily. A vyžadují ty nejlepší parametry, protože ke hraní je třeba ty nejlepší stroje. A právě herní telefon je jedním z nich.

    Pokud chcete jen volat, stačí vám starší „šunka“ z roku raz dva. Jednořádkový displej již asi nikde nekoupíte, ale telefon za tři stovky určitě ano. Bude mít vše co je moderní a potřeba, ale asi si na něm zahrajete tak nejvýše piškvorky a snad i nějaké karty. Mobil je určen pro starší, s potřebou telefonování. Hry je nezajímají.

    Zato hráči čili pařmeni, ti by jej elegantním obloukem vyhodili z okna. Jejich stroje musí být nadupané vším možným, a pokud tento velechytrý mobil neumí za nimi spláchnout WC, je jeho koupě dlouho zvažována. Většinou však neobstojí v lítém boji výrobců, kteří už neví, co by ještě do mobilu nacpali. Tak jen vylepšují možnosti focení a hraní. Nu, a protože pro hráče musí být především výkonná grafika, tak se neustále vylepšuje. Vynikající rozlišení plus rychlost, to je dnešní trend a dnešní potřeba. Hráč se tak často ocitá na mizině a přemýšlí, zda chleba nebo mobil na lepší hraní. Kdo tento boj vyhrává, není zatím známo. Až budou výsledky, jistě napíši o mobilech znova.

  • Herní pecka?


    Také jistě není nikoho, kdo by netušil, že telefon, zejména ten chytrý, již dávno neslouží ke všemu možnému, telefonování nevyjímaje. Mobily jsou vyhledávaný artikl, a to nejen pro jejich primární funkci. Ta by sice měla být telefonování, ale ví to ještě někdo?

    Tyto velmi chytré placaté krabičky totiž už umí tolik věcí, že jsou využívány na skoro kdejakou činnost. Focení, hraní, nebo zde má někdo celou kancelář. A my se zastavíme u prostředně jmenovaného, totiž u hraní.

    Každý jistě ví a asi i zná ze svého okolí člověka, který je náruživý hráč. Tedy pařmen, jak si tito lidé mezi sebou říkají. Tito hoši a dívky, ale i starší lidé, bez her prostě nebudou a musí hrát kdekoli. Pařmeni kupují drahé počítače, ale i mobily. A vyžadují ty nejlepší parametry, protože ke hraní je třeba ty nejlepší stroje. A právě herní telefon je jedním z nich.

    Pokud chcete jen volat, stačí vám starší „šunka“ z roku raz dva. Jednořádkový displej již asi nikde nekoupíte, ale telefon za tři stovky určitě ano. Bude mít vše co je moderní a potřeba, ale asi si na něm zahrajete tak nejvýše piškvorky a snad i nějaké karty. Mobil je určen pro starší, s potřebou telefonování. Hry je nezajímají.

    Zato hráči čili pařmeni, ti by jej elegantním obloukem vyhodili z okna. Jejich stroje musí být nadupané vším možným, a pokud tento velechytrý mobil neumí za nimi spláchnout WC, je jeho koupě dlouho zvažována. Většinou však neobstojí v lítém boji výrobců, kteří už neví, co by ještě do mobilu nacpali. Tak jen vylepšují možnosti focení a hraní. Nu, a protože pro hráče musí být především výkonná grafika, tak se neustále vylepšuje. Vynikající rozlišení plus rychlost, to je dnešní trend a dnešní potřeba. Hráč se tak často ocitá na mizině a přemýšlí, zda chleba nebo mobil na lepší hraní. Kdo tento boj vyhrává, není zatím známo. Až budou výsledky, jistě napíši o mobilech znova.

  • Herní pecka?


    Také jistě není nikoho, kdo by netušil, že telefon, zejména ten chytrý, již dávno neslouží ke všemu možnému, telefonování nevyjímaje. Mobily jsou vyhledávaný artikl, a to nejen pro jejich primární funkci. Ta by sice měla být telefonování, ale ví to ještě někdo?

    Tyto velmi chytré placaté krabičky totiž už umí tolik věcí, že jsou využívány na skoro kdejakou činnost. Focení, hraní, nebo zde má někdo celou kancelář. A my se zastavíme u prostředně jmenovaného, totiž u hraní.

    Každý jistě ví a asi i zná ze svého okolí člověka, který je náruživý hráč. Tedy pařmen, jak si tito lidé mezi sebou říkají. Tito hoši a dívky, ale i starší lidé, bez her prostě nebudou a musí hrát kdekoli. Pařmeni kupují drahé počítače, ale i mobily. A vyžadují ty nejlepší parametry, protože ke hraní je třeba ty nejlepší stroje. A právě herní telefon je jedním z nich.

    Pokud chcete jen volat, stačí vám starší „šunka“ z roku raz dva. Jednořádkový displej již asi nikde nekoupíte, ale telefon za tři stovky určitě ano. Bude mít vše co je moderní a potřeba, ale asi si na něm zahrajete tak nejvýše piškvorky a snad i nějaké karty. Mobil je určen pro starší, s potřebou telefonování. Hry je nezajímají.

    Zato hráči čili pařmeni, ti by jej elegantním obloukem vyhodili z okna. Jejich stroje musí být nadupané vším možným, a pokud tento velechytrý mobil neumí za nimi spláchnout WC, je jeho koupě dlouho zvažována. Většinou však neobstojí v lítém boji výrobců, kteří už neví, co by ještě do mobilu nacpali. Tak jen vylepšují možnosti focení a hraní. Nu, a protože pro hráče musí být především výkonná grafika, tak se neustále vylepšuje. Vynikající rozlišení plus rychlost, to je dnešní trend a dnešní potřeba. Hráč se tak často ocitá na mizině a přemýšlí, zda chleba nebo mobil na lepší hraní. Kdo tento boj vyhrává, není zatím známo. Až budou výsledky, jistě napíši o mobilech znova.

  • Herní pecka?


    Také jistě není nikoho, kdo by netušil, že telefon, zejména ten chytrý, již dávno neslouží ke všemu možnému, telefonování nevyjímaje. Mobily jsou vyhledávaný artikl, a to nejen pro jejich primární funkci. Ta by sice měla být telefonování, ale ví to ještě někdo?

    Tyto velmi chytré placaté krabičky totiž už umí tolik věcí, že jsou využívány na skoro kdejakou činnost. Focení, hraní, nebo zde má někdo celou kancelář. A my se zastavíme u prostředně jmenovaného, totiž u hraní.

    Každý jistě ví a asi i zná ze svého okolí člověka, který je náruživý hráč. Tedy pařmen, jak si tito lidé mezi sebou říkají. Tito hoši a dívky, ale i starší lidé, bez her prostě nebudou a musí hrát kdekoli. Pařmeni kupují drahé počítače, ale i mobily. A vyžadují ty nejlepší parametry, protože ke hraní je třeba ty nejlepší stroje. A právě herní telefon je jedním z nich.

    Pokud chcete jen volat, stačí vám starší „šunka“ z roku raz dva. Jednořádkový displej již asi nikde nekoupíte, ale telefon za tři stovky určitě ano. Bude mít vše co je moderní a potřeba, ale asi si na něm zahrajete tak nejvýše piškvorky a snad i nějaké karty. Mobil je určen pro starší, s potřebou telefonování. Hry je nezajímají.

    Zato hráči čili pařmeni, ti by jej elegantním obloukem vyhodili z okna. Jejich stroje musí být nadupané vším možným, a pokud tento velechytrý mobil neumí za nimi spláchnout WC, je jeho koupě dlouho zvažována. Většinou však neobstojí v lítém boji výrobců, kteří už neví, co by ještě do mobilu nacpali. Tak jen vylepšují možnosti focení a hraní. Nu, a protože pro hráče musí být především výkonná grafika, tak se neustále vylepšuje. Vynikající rozlišení plus rychlost, to je dnešní trend a dnešní potřeba. Hráč se tak často ocitá na mizině a přemýšlí, zda chleba nebo mobil na lepší hraní. Kdo tento boj vyhrává, není zatím známo. Až budou výsledky, jistě napíši o mobilech znova.